EET
Když se o EET začínalo mluvit, mělo být nástrojem na zkrocení daňových úniků u hotovostních plateb. Nechme stranou, jestli těch pár destítek milionů je skutečně to hlavní, co by se mělo celý rok řešit a podívejme se, do jak absurdního stavu se dostalo.
Legislativa
Původní myšlenka byla, že se každá účtenka bude evidovat, aby se nemohly krátit daně. Kdo na to nemá vybavení, může hlášení provádět přes tablet nebo mobil - má to spoustu vad, ale myšlenka je to asi záslužná. Jak to vypadá dnes?
Zákon o EET je poměrně neurčitý, takže k němu musely ještě vzniknout metodické pokyny. Ani ty nejsou úplně jasné, takže podnikatel.cz může každý den vydávat nový článek o EET a pořád mu ještě nedošla témata.
EET v eshopech
EET sice prapůvodně cílilo na restaurace, ale v aktuálním výkladu postihuje třeba i eshopy. Možná byste čekali, že jde o osobní odběry a platby v hotovosti, kde by to skoro dávalo smysl, ale záběr je mnohem širší.
Platba převodem na účet
Objednávky zaplacené předem na účet pod EET nespadají, protože je platba už evidovaná na bankovním účtu.
Platba na dobírku hotově/kartou řidiči
Dobírka původně měla pod EET spadat, následně dostala vyjímku a teď už je na etrzby.cz zase uvedeno, že pod EET spadá. Záleží ale koho se zrovna zeptáte a při spuštění v březnu to může být zase jinak.
Platba kartou
Platba kartou pod EET spadá. Sice jsou platby kartou stejně připsané na účet, ale z nějakého tajemného důvodu musí být v EET evidované.
Platba kartou přes prostředníka PayPal, GoPay, ...
Spadají pod EET. Sice je platba evidovaná nejen na vašem účtě, ale ještě u prostředníka a stejně z nějakého důvodu patří pod EET. To není moje dedukce, ale v metodických pokynech je PayPal a další služby přímo vyjmenován. Zkrátka pokud jste prodejcem a zákazník platí kartou, tak musí být EET.
Změna procesů
V eshopech taková povinnost zamíchá například procesy. Teď to může fungovat tak, že zákazník v neděli zaplatí objednávku a eshop mu ji v pondělí zabalí, přiloží fakturu a pošle. S EET ale musí probíhat proces jinak - zákazník musí hned po platbě obdržet zálohovou fakturu a účtenku aby bylo co nahlásit do EET. Pokud pak v pondělí dojde k nějaké změně objednávky (výměna za dostupnější položku, upsell, ...), tak se musí provést opravné hlášení atd.
Jednoduchá transakce "zaplatíš, dostaneš zboží s dokladem" se najednou dost komplikuje. Velké eshopy to až tolik netrápí, ale pro malé to může být zásadní problém.
Náročnost implementace
Představte si, že třeba děláte konzultace a rozhodnete se svépomocí napsat knížku. Napíšete ji, zařídíte si vytisknutí a během hodinky spíchnete jednoduchý web na prodej s jednoduchým PayPal platebním tlačítkem. Živnosťák už máte, takže legislativně není potřeba nic řešit - prostě ke každé objednávce přibalíte fakturu.
S EET se ale situace dost zásadně komplikuje. Původně stačila primitivní HTML stránka s platebním tlačítkem, ale najednou potřebujete mít celý backend, který bude vystavovat zálohové doklady a odesílat (ne zrovna jednoduše) data finančímu úřadu.
EET aplikace pro tablet/telefon je v tomhle případě úplně k ničemu. Narozdíl od kamenného obchodu totiž zákazník a prodejce nejsou v obchodě zároveň, ale zákazník přesto musí dostat účtenku okamžitě. Komplikované implementaci se tak nevyhnete.
Na prodej knížky se tak buď raději vykašlete nebo bude složitě hledat nějaké nakladatelství, které legislativu vyřeší místo vás. Případně se vykašlete na nějaké doklady a budete raději prodávat načerno.
Aplikace třetích stran
Normálně by se tím otevřel prostor pro řešení třetích stran, které by vydělávaly miliony na řešení šílené byrokracie. V tomhle případě to ale není tak jednoduché. Je například nutné pravidelně žádat o nový certifikát pro komunikaci (EDIT: jednou za tři roky pro každý certifikát). To se provádí přes šílené rozhraní finančního úřadu a pro ověření se používá datová schránka.
Pro automatizaci byste tak museli někomu dát údaje ke své datové schránce a to je zhruba stejné, jako byste mu vypsali bianco směnku.
Řešení?
Řešení pro malé eshopy je poměrně jednoduché - zruší osobní odběry, online platby a doufat, že pod EET nazačnou spadata i platby převodem. U našich eshopů budeme EET integrovat do systému, ale už teď víme o klientech, kteří eshop raději zruší, než by se tím zabývali - byl pro ně třeba jen hobby a nemají zapotřebí být neustále v pozoru, jak se zase změní pravidla.
Gratuluji Andrejovi, udělali jsme skutečně krok vpřed. Zatímco v civilizovancýh zemích se podporují platby kartou, protože jsou snadno kontrolovatelné, tak my jdeme cestou vyšší byrokracie. Finančímu úřadu se zřejmě lépe pracuje, když musí kontrolovat jen pár velkých firem a ne spoustu živnostníků.
Pane ministře, jak to teda bude?
Vážený pane ministře Babiši, pamatujete si na mě? Před dvěma měsíci jste veřejně vysvětloval, že EET pro platby kartou v eshopu samozřejmě platí a nemůže to být jinak. Ten čas ale letí!
Když jste se po konzultaci s APEK vyjádřil, že EET pro platby kartou v eshopech platit nebude, protože tam nedává smysl a ani by to nebylo technicky možné, zaradoval jsem se. Myslel jsem si sice, že jste před zaváděním tak rozsáhlého projektu udělali nějakou studii o jeho dopadech, a tak mě Vaše vyjádření, že jste netušil, kolik je u nás druhů podnikání trochu zaskočilo – alespoň se ale zase vykročilo rozumnějším směrem.
Bohužel ale tento přístup dlouho nevydržel. Následně jste nás, kluky od eshopů, nařkl, že to řešíme na poslední chvíli. Pánové z podnikatel.cz se ale způsob řešení platebních bran snažili zjistit už v červenci. Já se o to snažil znovu v září. Nedávno jste nám zase vysvětlil, že máme přece spoustu času na řešení EET a žádný eshop s tím ještě nemohl mít náklady. A naposledy jste si vzpomněl, že jsme se probudili na poslední chvíli a netušili jsme, jak je to technologicky složité. My to ale moc dobře víme - proto kvůli tomu už několik měsíců křičíme.
Nyní podle zákona i aktuální metodiky EET pro eshopy ale stále platí, přestože podle Vás platit nebude. Čas se nám ale krátí a my už bychom opravdu potřebovali vědět, jak to bude. Chápu, že IT nebo malé podnikání není Vaše specializace, a tak vám zkusím přiblížit, jak v praxi probíhá zavádění EET do eshopu. Vezmu to pozpátku:
- 1.3.2017 už musí všechno běžet pod hrozbou 500 000 Kč pokuty bez ohledu na to, jestli podnikatel krátí daně nebo vše platí poctivě.
- Únor 2017 musí být celý vyhrazený na testovací provoz – zaměstnanci se sžijí s novým způsobem práce, odchytnou se různé speciální případy, které ve vývoji unikly.
- Leden 2017 je věnovaný školení – máme eshopy po celé ČR a nerozkrájíme se. Musíme proškolit všechny majitele eshopů a následně jejich zaměstnance.
- Leden 2017 je zároveň věnovaný uživatelským testům (jednoduchost obsluhy atd.), zkouškám zátěže atd. Tenhle bod se například u restaurací úplně přeskočil, a proto pokladnám účtenky dlouho trvají, přestože Vaše servery za 180M spokojeně běží.
- Prosinec 2016 se věnuje implementaci propojení do systému podle metodiky. Je to bohužel zároveň nejrušnější období v roce, takže se musí udělat kompromisy jinde, aby na to byl čas.
- Listopad 2016 - eshopy mají do konce listopadu poslední možnost zažádat si závazné posouzení od finančního úřadu, protože lhůta je 3 měsíce
- Říjen a listopad 2016 padne na vyjednání a implementaci u třetích stran – platebních bran, účetních systémů atd. I oni musí vše upravit, aby bylo možné dodržet platnou metodiku.
- Srpen a září 2016 je věnovaný na změny účetních systémů a účetních. Musí se nakoupit licence, udělat předčasná účetní závěrka, všechno převést, proškolit personál atd.
- Červenec 2016 se využije na domluvení postupu práce a výběr vhodného řešení s jednotlivými eshopy.
- Květen a červen 2016 strávíme zadáváním analýz právníkům, účetním a celkově zjišťováním dopadů metodiky
V ideálním případě bychom měli začít někdy v květnu tohoto roku. Možná to vypadá jako hrozně dlouhá doba na zavedení, ale nesmíte zapomínat, že je do celého projektu zapojena spousta subjektů. Podnikatelé s pár miliony obratu měsíčně nemají vlastní IT a právní oddělení – jsou závislí na externích dodavatelích a k řešení vede celý řetěz firem. V případě restaurace můžou vzniknout různé komplikace, ale většina restaurací si vystačí s nákupem hotové pokladny. V případě eshopů jde ale o komplikovanou implementaci, která se navíc u každého eshopu musí řešit jinak, kvůli všemožným specifikům. Podívejte se například na platební bránu od ČSOB, které pro nasazení EET chybí důležitý technický prvek a do března určitě nebude - změna brány může ale zase zabrat měsíc a více.
A jak zavádění probíhá v realitě? Abychom mohli začít v květnu, museli bychom mít všechny potřebné podklady. Dnes 6.12.2016 ale pořád ještě ani nevíme, zda platba online v eshopech vůbec spadá pod EET – Vy říkáte ne, metodika říká ano. Pokud by se to rozhodlo oficiálně dnes, stejně už si eshop nemůže zažádat o závazné posouzení, protože lhůta je 3 měsíce a to je po spuštění druhé fáze EET.
Metodika vyšla 1.9.2016 - v té době jsme ji ale potřebovali už čtyři měsíce mít, abychom plnili plán. Navíc stejně nevyřešila problematiku platebních bran a museli jsme čekat na upřesnění. Nakonec jsme se metodiky pro platební brány dočkali 14. listopadu, ale bohužel v tom udělala ještě větší zmatek a ani samotné platební brány nevěděly.
Měl bych proto takový návrh – možná trochu odvážný. Nebylo by praktičtější, kdyby stát nejprve udělal kompletní návrh, zanalyzoval dopady a pak teprve něco zaváděl? Přijde mi praktičtější, kdybychom mohli plánovat třeba i rok(!) dopředu a nemuseli být neustále v pozoru, jaká další povinnost se na nás vybalí. Možná to zní jako odvážný návrh, ale slyšel jsem, že to v ostatních zemích docela dobře funguje.
